Zas ten internet...

Začíná to vypadat jako nekonečný příběh. Jenomže tu nemáme ty roztomilé postavičky z dětského filmu, ale nadřízené. Dnes jsem přišel do práce v 9:00.. možná o minutu později. Ve vrátnici se dovím, že nejde NET, tudíž si dám věci do kanclu a jdu to o patro výš nahodit. Celé to zabere 10-15minut. Za dalších 5 minut obdržím mail, že nešel internet i přesto, že tu máme 2 informatiky. A já i přesto, že jsem jen ten zastupující, byl na koberečku.

Záznam rozhovoru vytažený z mé, velmi chabé, paměti:

nadřízený: Pamatuje si problém s internetem minule?
já: Ano. Jsou to... asi 3 týdny?
nadřízený: Přišel jste pozdě.
já: Úsměv na tváři. Nepřišel.
nadřízený: Prý ano. Říkal to můj nadřízený.
já: Nepřišel. Zeptejte se na vrátnici.
nadřízený: Dobře, ale nešel internet.
já: Minule jsem se dohodl s nejnadřízenějším nadřízeným, že už z mé funkce, kdy zastupuju informatika, se o to budu starat, až když bude informatik na dovolený. Není a stejně se o to starám.
nadřízený: Já vím. Není to vaše chyba, ale nešel internet. Musíte si dávat větší pozor.
já: Mám kontrolovat informatika kdy chodí do práce?
nadřízený: Ne. Jenom si musíte dávat větší pozor.
já: Mám chodit do práce dřív než informatik č.1, protože on občas přijde pozdě?
nadřízený: ...já chápu, že to není vaše vina. Přišel jste v čas a zodpovědnost za to má váš kolega. Ale musíte si dávat větší pozor. Víte co tím chci říct?
já: ... asi ... ano. (vzhledem k logice argumentů nadřízeného jsem se bál pokračovat a radši ustupuji)
nadřízený: Nejnadřízenější nadřízený je velice rozčilený a pak to odskáčeme všichni. Je to zbytečné. Víte co tím chci říct.
já: ...he? A jooo!! Ano ano! :)
nadřízený: Musíte si dávat větší pozor.
já: Ano.
nadřízený: Nechci se opakovat a doufám, že si rozumíme. Musíte si dávat větší pozor :). Nashledanou.
já: Nashledanou.