úterý 29. dubna 2008

Střevo... básnický

Život si tak plyne
čas běží dál a dál
skoro jako kdybych stál opodál

rozhlédnu se vravo
pak zas vlevo
všechno se mění v prach a dřevo

smrt, peklo, slunce...
to je vše spalující spása
od tady toho hovna stáda

až se všechna hovna vysuší
konečně budu mít dobře na duši

**********************************

Chtěl bych uvést na pravou míru to, co si o mě asi myslíte po přečtení řádků výše. Je mi jasný, že třeba matka, nebo nějaký kámošky by to mohly vzít vážně. Jsem v pohodě. Tohle jsem napsal.., už je to nějakej čas a i tenkrát jsem byl v pohodě. Nebojte!!!!!

Žádné komentáře: