To je jedna z nejdůležitějších vlastností. Ani né tak charakterová, jako spíš závisící přímo na vás a vašem okolí. Sebevědomí si můžete pěstovat. Těžko se s ním narodíte. I když výjimky asi existují všude. Je to něco, bez čeho nebudete mít téměř nikdy šťastný život.
A kde se bere? :) Když to beru obecně, je to asi jinak u holek a jinak u kluků. I když základ je stejnej. Jakmile máte funkční rodinu, která vám dává dostatek lásky, máte dobré předpoklady pro vyrovnanou a sebevědomou osobnost. Ale často tomu tak není. A pak je to celý jenom na vás. Jaký jsou teda "náhradní zdroje" sebevědomí? Určitě například úspěch v práci. K tomu se ale musíte dopracovat letitou praxí. Takže to není žádná sranda a většinou už k tomu, aby jste v práci byli úspěšní, nějakou tu dávku sebevědomí potřebujete. Takže kde ho brát? Jak jsem psal ze začátku, základem sebevědomí je cit - láska. Duševní blízkost. Stačí i parta kamarádů, kteří vám tu rodinu nahradí. Ale hned po rodině je nejlepší výzbrojí pro boj se světem zamilovaný partner/ka. V tomhle případě se ale liší pohled na věc u kluků a u holek. Holkám většinou stačí k nabytí sebevědomí být žádoucí. U kluků je to jinak. Když máš příležitost, musíš jí využít. Jinak jseš za blbce a sebevědomí pak rozhodně neroste. Z toho se dá vyvodit proč se mj. ve vztazích chovaj kluci jinak než holky...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat