Česká párty u mě doma

Víte, jak se dělá správná párty? Nejdřív je potřeba vymyslet téma, s kterým to bude všechno nějak souviset. V mém případě jasná volba. Česká republika nám tu všem chybí. Takže dekorace v podobě velké české vlajky na sebe nenechala dlouho čekat. Na zdi nahradila egyptský papirus, který zabíral nejvhodnější místo nad gaučem. Samozřejmě na správný párty musí být dost lidí. Jak to zajistit? Buď máte hodně kamarádů, anebo, když chcete navázat nové známosti jako já, je potřeba si zajistit trochu publicity. Já jsem například dal dva inzeráty na internet. Samozřejmě počítejte s tím, že spousta lidí účast potvrdí a nakonec stejně nedorazí. No a pak už snad stačí jenom nakoupit zásoby pití a jídla a lets get this party started!

Jestliže je to veřejná párty, počítejte s tím, že hodně lidí nebudete znát. Víceméně je účelem také seznámení. U mě třeba první hodinu chodili jenom lidi, který jsem neznal. Trénujte formální konverzaci :). Postupem času, jak prostor a atmosféra začíná houstnout, se už o zábavu nemusíte starat. Začne to všechno žít vlastním životem a můžou nastat problémy s tím, jak to všechno pořádně moderovat. V tom případě můžete být buď za pedanta, nebo doufat, že všechno dobře dopadne. Vytoužený ideál je samozřejmě někde na uprostřed.

Dále hraje roli místo konání akce. Bydlím v baráku, takže je potřeba počítat se sousedy a následnými stížnostmi. Je dobře svoje okolí už trochu znát, aby nepřišlo překvapení v podobě třeba volání na policii, nebo jiných problémů.

A to bude tak zhruba vše... its a party time!!

Pár příhod z natáčení:
Jednu připitou slečnu napadlo vyzkoušet něčí inliny a vydala se do ulic. Byla povzbuzována obecenstvem, přihlížejícím z okolních balkónů. Spadla na zadek přibližně 1x za sekundu. Musím uznat, že se ta veselá jízda podobala spíš baletu s hodně otočkama a tvrdým přistáním :).
Za další vtípek může týpek (rým!), co musel na záchod a usnul tam. Samozřejmě zamknul. Byl šikovnej-normálně ty dveře zamykat nejdou.
Musel jsem třeba ještě bránit tomu, aby se z mého sušáku na prádlo stal objekt moderního umění. Mě, ani sušáku samotnému, se to moc nezdálo.
Další den jsem se dověděl od jedný slečny, že má doma v baťohu moje speciální dekorativní cédéčka ze zdi.
Samozřejmě se hrály různý hry, jejichž cílem je se pořádně opilecky znemožnit, což se některým dařilo na výbornou. Například při jedné bylo cílem zuby zvednou ze země krabici od džusu, aniž by se při tom člověk dotknul země víc než dvěma končetinami. A časem se krabička pořád snižuje a snižuje a lidi jsou opilejší a opilejší... dejte pozor, aby vám při tom nepadali na rozbitný předměty. My měli na mále.

Možná bych přidal ještě jednu poznámku. Ani náhodou nečekejte, že další den budete normálně fungovat. Minimálně budete mít co uklízet. A taky se je třeba připravit na to, že ráno najdete ve svém bytě cizí lidi v polohách, který v podstatě odporují stavbě lidského těla.

Bye bye bye bye a aurevoir!


Fotky z místa činu: http://picasaweb.google.com/fajfos/EskoslovenskDiskotKaTotiPRtyUMDoma