Myšlení ekonoma je zajímavá věc. Nemyslím finanční inteligenci. Tu ekonom nutně nepotřebuje k tomu, aby vypočítal dle nějakých vzorců třeba náklady firmy. Myslel jsem ekonomický uvažování. Tu věc, která vám říká: "když koupíš tohle, přičti k ceně ještě ušlé příležitosti". Anebo jinak. Když pojedu na druhý konec města pro něco ve slevě, musím přičíst k ceně to, co bych mohl jinde vydělat za danou dobu. Tímhle stylem uvažování by jsme se mohli dostat až někam do absurdní roviny, kdy všechno začneme vyvažovat penězi a u všeho začnem říkat, kolik bych mohl jinde získat, behem to co dělám tohle. V určitých mezích to jistě má smysl. Jinak by asi neexistovala ekonomie. Ale taky cítíte, že je na tom něco špatně? Dá se všechno pomeřovat penezi? Každé dojití na záchod, každý sex, každé dobré slovo? Z ekonomického hlediska jistě. Ale my jsme pořád lidé z city a emocemi, které ovládají náš život až na prvním místě. Jinak řečeno,
emoce tu byly a peníze ne. Bohužel si nejsem jistý, jestli morální úroveň spousty ekonomů už dávno nepřekročila onu pomyslnou hranici lidskosti - co všechno přepočítávat na peníze. Vždyť v množství smluv se počítá například s človekohodinami. Ne s počty najímaných lidí, ale s člověkohodinami. To odlištění z toho přímo čiší. Cíle toho všeho jsou jasné. Maximum zisků s minimem nákladů. Jenomže jsou různé způsoby jak toho dosáhnout. A jen některé se dají pokládat za ekonomické. Ekonomické jsou ty efektivní. A efektivní jsou ty, kdy i lidé budou pracovat efektivně. A aby pracovali efektivně, musí být spokojení a motivovaní. Tudíž potřebují lidské zacházení a motivaci. To ale znamená pro spoustu ekonomů dodatečné výdaje. Chyba je, že je neberou jako vratnou investici. Ono se to totiž nedá spočítat. Mozek není tak jednoduchá věc, aby dělal vždy to, k čemu ho motivujeme. Na to do našeho chování zasahuje moc faktorů.
Naneštěstí pro takové nedůvěřivé, neempatické ekonomy, spokojení zaměstnanci budou pro firmu vždy větším přínosem, než nespokojení. Otázkou pro mě ještě
zůstává, zda jde udržet ekonomický rozvoj do nekonečna. Aby firmy byly stále bohatší a bohatší, aby lidi měli víc a víc peněz a k tomu všemu, aby panovala všeobecná spokojenost. Jestliže bude dodržena rovnávaha mezi motivací zaměstnance dobře pracovat, motivací firmy poctivě podnikat a zaměstnance adekvátně platit a motivací státu to celé zaštiťovat, mělo by naše bohatství růst do té doby, než se vyčerpají možnosti naší planety. Než a jestli se vůbec ale do
takového bodu dostaneme, bude nás to všechny stát obrovské usilí, spolupráci a hodně mezilidské důvěry. Ani nevím, jestli by bez peněz lidem nebylo líp :).
5 komentářů:
Myslím, že je hloupé se domnívat, že rozvoj firmy lze dlouhodobě provádět přes "vykořisťování" zaměstnanců bez ohledu na jejich lidskost a potřeby. Vždyť fluktulace zaměstnanců pro firmu znamená dodatečné výdaje ve formě nákladů na zaškolování těch nových. Stačí se podívat na Baťu nebo v současnosti google, který se k zaměstnancům chová velmi velkoryse. Každý chytrý podnikatel by si to měl uvědomit, protože spokojený zaměstnanec = výkonější zaměstnanec. ;-)
I want not acquiesce in on it. I over polite post. Expressly the title attracted me to review the unscathed story.
Genial fill someone in on and this mail helped me alot in my college assignement. Say thank you you on your information.
Opulently I to but I think the list inform should acquire more info then it has.
urcite by te v tomto ohledu zaujal predmet, na kterem zrovna sedim, resi a venuje se tematu "Business Ethics" atd. .. inu snad jeste nebude tak zle, kdyz se obcas najde firma, ktera teto problematice venuje pozornost a dba na to.. i kdyby jen kvuli image :)
Okomentovat