Dvě oslavy najednou rovnají se jedné velké. Událo se ve společenské místnosti Zbyňkovy školy. Pro nestudenty je tam oficiálně vstup zakázán, ale to vyřešilo pár pivek předaných černochovi sedícímu na recepci.
Stolní fotbálek, bar, televize, otrhané gauče... tak si představuju správnou, školní společenskou místnost, kde se dá snad vážně zapomenout všechno učivo. Vrátím se k fotbálku. Proč ve Francii skoro nikde není? Jedinej důvod co mě napadá je, že na něj nemaj místo. V barech jsou stolky tak nastrkaný na sebe, že loktama strkáte do cizích lidí a o nějakým soukromí nemůže bejt řeč. Každopádně tahle varianta fočusu byla zajímavá korkovym míčkem. Vždycky, když někdo chtěl dát pořádnou ránu, míček se zasek mezi nožičku fotbalisty a stolek. Zápěstí zabolelo. Moje bolí ještě dneska.
Bar byl vtipný zase tím, že se za něj dalo jít jen tak, že se přelez. S postupujícím večerem bylo čím dál vtipnější sledovat pokusy dostat se na druhou stranu.
Ještě se vzpomínám na jednu krásnou černošku, kterou neustále pronásledoval hlouček kluků. Už jen to stálo za pousmání. V jednu chvíli jsem se s ní a ještě s jednou českou blondýnkou dal taky do hovoru. Slečna z Keni poučovala češku Klárku, že exotická holka jako ona (exotická znamená Češka) tu může mít všechno zadarmo. Kluci jí budou platit pití, bydlení, žití... a ona jim za to nemusí dát vůbec nic! Že se tu prej krásně žije :). Klárku to evidentně zaujalo. Mě vyvstaly na mysli 2 věci. Za prvý jak by se asi líbilo holkám, kdyby od nich někdo jenom bral a nic nedával... a za druhý jsem se Keňanky musel zeptat, co se stane, když se zamiluje. Otřásla se a říkala: "To už se mi jednou stalo! Byl to rus! Byl strašně milej! Ale už to znova nechci!" Co k tomu dodat? Asi snad jenom... jen tak dál. Tímhle stylem holky čeká určitě nádhernej, bezproblémovej život :)
Ke Keňance Michelle se váže ještě jedna storka. Že s každým flirtovala je snad samozřejmý. Když se ale objímala s Mirkem, viděla je jeho Francouzka, který někdo nabonzoval, že si její kluk užívá s jinou. Nevím kdo. Každopádně to byla určitě milá osoba. Stephanie si sbalila saky paky a demonstrativně odešla. Mirek vykulil oči, a vydal se jí hledat k nim do bytu. Jenže milá Steph se za půl hodinky vrátila, čímž nás všechny překvapila. S Mirkem se samozřejmě minuli a Steph s náma popíjela do rána. Prej ho doma profackuje a bude spát na gauči :).
K ránu už byly gauče zabraný. Jenom partička Španělů furt dál trsala a hrála fočus. Pamatuju si, že se dokonce kolem pátý ráno začali při tanci svlíkat, čímž samozřejmě probrali holky. Ale mě to moc netáhlo. Tak jsem se vydal na první metro. Po cestě jsem ještě potkal plakát Vandama. Překvapilo mě, že vypadal jak starej houmles. Btw. jako malej jsem si myslel, že je Amík. Když jsem chodil s Američankou, dověděl jsem se, že je Frantík. A když jsem se bavil s Francouzkou, řekla mi, že je Belgičan. Co z něj bude příště?
CU...
fota: http://zhymll.rajce.idnes.cz/MZ-51/#album
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
3 komentáře:
co z nej bude priste se dovis tak ze budto zacnes chodit s belgicankou nebo se odstehujes do belgie. Proc mam takovej pocit ze uz navzdi zustane belgicanem?:-)
Asi máš šestej smysl ;-)
ne to neee, to maj normalni lidi. ja jich mam 8 (a to samozrejme do toho nepocitam takovy ty zakladni jako sluch zrak atd.)
Okomentovat