čtvrtek 5. června 2008

Jean Claude Van damme

Je zpátky. Uvádí novej film. Alespoň ve Francii. Sledoval jsem jeho vystoupení v jedný vtipný talk show. Teda normálně je docela vtipná. Vážně. Ale to by tam nesměl bejt Jean. Vypadal divně. Ale o to nejde. Přišel v tričku se svým jménem. O to už trochu jde. Samozřejmě že ukazoval jak umí kopat. To mi přišlo už úsměvný. Jeho fr projev je tak trochu jako můj. Strašnej. Má anglickej přízvuk a zapomíná fr slova. Asi jako když čech žije dlouho v usa. Navíc je hloupej. Říká se to o něm a za 5 minut, co jsem ho poslouchal, to dokázal potvrdit.

Moderátor: "...z Vaších filmů Vás tu dobře známe, známe vaše tělo, vaše fráze, vaše filmy, vás celého, všechny vaše molekuly..... bla bla bla?
Jean: "...ale počkejte.. Molekuly opravdu existujou."
Moderátor: "Pardon?"
Jean: "No jistě. Protony, atomy, elektrony..."
Moderátorka: "Ano ano, to je pravda. Vraťme se k otázce"

Prý má takové reakce vždycky. Minule prý vykládal zas něco o inteligentním rajčeti. Taky jsem si u něj všimnul rozkolu fr a usa kultury. Je namakenej, působí americky, drsně, sebevědomě. Pak začne mluvit francouzsky a všechno je pryč! Nebo ne všechno. Ale je to dobrej paskvil. Nejde to k sobě. Ať je frantík drsoň jakej chce, jakmile začne mluvit, všechen strach z něho je hned pryč. Jenom Černoši překonaj vtipnou roztomilost frániny obrovitostí svýho těla hrubostí hlasu.

Žádné komentáře: